Je známo, že nedostatečná výživa buněk způsobuje až 80% příčin všech civilizačních nemocí. Proč?

Potrava obsahuje živiny, které se dělí na makroživiny a mikroživiny.

Makroživiny - tuky, bílkoviny, cukry - do organizmu přivádí energii a stavební látky. Těchto složek máme v potravě dostatek, i když často v nesprávných poměrech. Mikroživiny jsou ve srovnání s makroživinami obsaženy v potravě jen v nepatrném množství. Mikroživinami rozumíme vitamíny, minerály, stopové prvky, enzymy, flavonoidy a další látky, přirozeně obsažené ve vyvážené, nepoškozené potravě. Tyto mikrosložky potravy jsou však i přes svou malou hmotnost obzvláště důležité pro vytváření podmínek správného fungování buněk a tím celého organizmu. Mikroživiny sice energii neobsahují, ale významně ovlivňují její uvolňování z makroživin při metabolických pochodech. Mikroživuny jsou tedy součástí potravy a ne doplňky stravy.Vlivem vyčerpání nebo znečištění zemědělských půd a průmyslového zpracování potravin máme v našem organizmu k naší škodě mikroživin tak málo, že můžeme hovořit o buněčné podvýživě. Přitom jejich potřeba vlivem rostoucí civilizační zátěže organizmu neustále roste. To má za následek celoplošně trvale klesající celkovou výkonnost imunitního systému a schopnost regenerace organizmu, zejména u dětí. Náš organizmus se brání dlouho před tím, než propukne nějaká chronická nemoc. Brání se natolik dobře, že důležitost buněčné mikrovýživy mohla být v odborných kruzích odsunuta do pozadí a zdravotnický průmysl se může soustředit na léčbu již vzniklých nemocí až na prvním místě. Všichni víme, že strava v nemocnicích se nijak zvlášť neliší od běžné stravy ve veřejných stravovacích zařízeních nebo věznicích. Program MOSS^SPCN pomáhá do našeho organizmu doplňovat všechny potřebné mikroživiny. Ke členství v SPCN proto zveme všechny zájemce.

K lepší orientaci v problematice něco z historie. První, kdo stanovil již v roce 1895 poučku, že příčiny nemocí je třeba hledat na úrovni buněk, byl německý vědec Rudolf Wirchow, označovaný dodnes za velikána lékařské vědy. Tehdy však ještě nebyl schopen rozeznat, že hlavním důvodem nedostatečné funkce buněk spočívá v jejich nedostatečné výživě. Jeho dílo dále rozpracoval nositel dvou Nobelových cen biochemik Linus Pauling. Jeho výzkum již dokázal vracet buňkám normální funkci mikrovýživovými složkami a poukazoval na jejich malé zastoupení v běžné každodenní potravě. Tehdy však bylo snahou spíše navyšování jednotlivých složek. Když Pauling dostal po šedesátce rakovinu prostaty, začal sám užíval denní gramová množství vitamínu C. Zemřel v 94 letech na přirozené opotřebení organizmu. Přesto se denní dávky vitaminu C dodnes stále doporučují pouze v desítkách, nejvýš ve stovkách miligramů. Po Paulingovi převzal štafetu buněčné výživy jeho spolupracovník Dr. Matthias Rath. Jeho Institut buněčné medicíny v nedávné době dokončil výzkum dalšího kroku ve výživě buněk. Zjistil, že není důležité megadávkové navyšování jednotlivých mikrovýživových složek, ale jejich synergické vyvážení. Pro představu synergie nám může posloužit například symfonický orchestr. Když budou hrát pouze všechny housle a ostatní nástroje budou zticha, pak k plnému vyznění skladby pochopitelně nijak nepomůže pouhé navyšování počtu houslí. Podrobně to vysvětluje jeho kniha „Proč zvířatům nehrozí infarkt a lidem ano“ (česky vyšla v roce 2009). V ní je vysvětleno, jak je možné, že synergie mikrovýživy účinky jednotlivých složek nesčítá, ale násobí.

Program MOSS^SPCN se snaží tento problém řešit přirozenou cestou komplexně. Vytváří soubor ozdravných potravin. Ten má kvalitativně vyšší úroveň než doplňky stravy. Ozdravné potraviny MOSS^SPCN nejsou lékem. Obsahují výlučně složky, které jsou přirozenou součástí zdravé, nepoškozené potravy a které jsou pro organizmus každodenně nezbytné, nevyjímaje ty, o kterých je známo, že jsou v současné potravě nedostatkové, deficitní. Tedy nic nad to, co naše buňky potřebují pro svou přirozenou funkci nebo co si dokážou vyrobit samy. Mají tyto charakteristiky (více rubrika „MOSS“):  

1) Neobsahují jinak a jinde důležité nadstavbové, lékové složky nebo byliny - léčivky. Vychází se z poznatku, že izolované vitamíny nebo minerály se v přírodě (na rozdíl od polic v lékárnách) samostatně, odděleny od ostatních živin, nikdy nevyskytují a vždy jsou součástí živého prostředí. Jednotlivé ozdravné potraviny MOSS^SPCN proto mají vždy stejný synergický základ a liší se pouze navýšením těch složek, které jsou důležité z hlediska případné konkrétní nemoci (infarkt, rakovina, klouby, cukrovka, oslabená imunita).

2) Vždy obsahují pět základních bakterií mléčného kvašení, které osidlují trávicí systém a tvoří kvalitní střevní mikroflóru. Svou činností vytváří z obsahu zažívacího traktu živou biomasu. Tím zajišťují nejvyšší využitelnost živin jak přípravků samotných, tak ostatní potravy. Navíc dochází k zamezování výskytu hnilobných a zánětlivých procesů v zažívacím traktu, dále k přirozené, účinné detoxikaci organizmu a k ochraně sliznic zažívacího traktu před vznikem chorobných a předrakovinových změn.  

3) Mají práškovou formu, vmíchávají se přednostně do kysaných mléčných výrobků osazených živými kulturami, do různých pokrmů, či oblíbených potravin. Tablety nesou většinou nějaký nadbytečný balast.

4) Jednotlivé složky mají potravinářskou kvalitu s certifikátem původu, jsou chemicky čisté, ničím nekontaminované.

 Nechť nám tyto informace poslouží k orientaci na obrovském trhu potravinových doplňků. Pokud se setkáte s nabídkou desítek lahviček s tabletami namísto jednoho komplexu v prášku, víte, že je to dobré, ale není to ono. Chybí komplexnost. Pokud potravní doplněk neobsahuje žádné užitečné bakterie nebo naopak obsahuje jenom bakterie bez další výživy, víte, že je to dobré, ale není to ono. Pokud se setkáte s nabídkou nějakého bylinného komplexu, ať už v tekuté (Intra, Alveo, NONI, Aloe Vera) nebo tabletované formě, víte, že se jedná vesměs o kvalitní přírodní bylinné preparáty. Pro přirozenou činnost buněk však nemají základní důležitost. Navíc, pokud není nejprve dobře funkční trávicí trakt, mohou ve střevě shořet jako papír v kamnech a mnoho užitku nepřinesou. Pokud dostanete nabídku na zaručený detoxikační program (Golden Yacca, Jonáš), proč ne? Víte však, že bez další navazující mikrovýživy to nemusí stačit. Když Vám někdo řekne, že jeho zázračný potravinový doplněk stačí vzít jednorázově nebo jednou za rok, víte, že to také není ono. Správnou výživu potřebujeme trvale, průběžně. Proto u ozdravných potravin není nutné rozebírat otázku návykovosti. Návykovost by zde měla být stejná, jako u každého zdravého jídla. Nejen naše členy proto žádáme, aby dobře zvažovali nákup potravinových doplňků, zejména těch prodávaných „letecky“ (MLM) a ptali se nejprve na jejich princip činnosti, složení a synergii podle posledních výzkumů. Svůj názor můžete vyjádřit v okénku "Přidat komentář"