Krátký výtah z 370 stránkové knihy

Peter Tuhársky Vitamín C a megaskorbická liečba – zapomenutý poklad

Odhaduje se, že na skorbut (kurděje) zemřelo asi 2 miliony lidí.

Vitamín C je klíčový

pro syntézu a regeneraci kolagenu,[871][874] a tedy je nenahraditelný pro mezibuněčné vazby, kůži, šlachy, klouby, kosti, svaly, srdečně cévní oběhovou soustavu. Kolagen tvoří jednu třetinu obsahu bílkovin těla a je cementem, který drží pohromadě tkáně, všech našich 10 bilionů buněk.[188] Bez vitamínu C se kolagen vůbec netvoří. V případě nedostatku vitamínu C je kolagen poruchový a strukturně slabý. Vitamín C je důležitý též pro regulaci tuků a srážlivost krve. Podílí se na metabolizmu vápníku. Závisí na pevnosti zubů, kostí, metabolizmu žlučových kyselin, kyseliny listové a tudíž i metabolizmu železa, též mědi a některých aminokyselin. Podporuje buněčnou respiraci, kde katalyzuje transport vodíku. Je nevyhnutelný pro tvorbu dopaminu, karnitinu a některých neurotransmiterů, takže je důležitý pro správnou činnost mozku a nervosvalové koordinace.[186]

 

Podílí se na syntéze a regulaci hormonů štítné žlázy.[921] Nejznámější je zřejmě jeho vliv na imunitní systém – fagocytózu, tvorbu protilátek, interferonů, a v neposlední řadě na pevnost kapilár, mezibuněčné mřížky, na očistnou úlohu jater a ledvin.[39][58] Nutno podotknout, že imunitní systém nelze považovat za izolovanou soustavu. Jeho výkon závisí na dobré funkci všech systémů těla a dokonce i na psychickém stavu.

 

Některé tkáně obsahují až 100 násobek jeho běžné krevní koncentrace: nadledvinky, hypofýza, tymus, sítnice, corpus luteum. 10‑50 násobek obsahuje mozek, slezina, plíce, semenné váčky, lymfatické uzliny, játra, štítná žláza, leukocyty, pankreas, ledviny, srdeční sval, slinné žlázy.[9];[189]›[190] Jde o místa „prioritního významu“ vitamínu C.

 

Elektronová teorie

 

Szent - Györgyi nositel Nobelovy ceny za objev vitamínu C cítil, že vitamín C je výjimečný a týká se základu života jako takového. Vitamín C je skutečně základní jakoby „promazávací“ součástí metabolizmu. Podílí se na více než tisíci funkcích organizmu.

 

Zdroje vitamínu C

Nejvíc vitamínu C obsahují šípky následované rakytníkem, černým rybízem a červenou paprikou. V nouzi poslouží vývar z jehličí smrku a kůry, též syrové ryby a další „netradiční“ zdroje vitamínu C. Vitamín C se ničí vařením, sušením, skladováním zejména za přístupu světla a přítomnosti kovů. Zelí ztrácí při pokojové teplotě až 12% obsahu vit C každý den. Způsobují to enzymy, které jsou nejaktivnější při 40ºC, proto je dobré je při vaření zeleniny zničit, což se děje co nejrychlejším dosažením teploty 70ºC, při které se ničí. Vitamín C uniká při vaření do vody, proto je škoda tuto vodu vylít. Čerstvě vařená zelenina obsahuje ještě 44% vitamínu C. Zavařováním se však jeho obsah sníží až na 6%. Zmrazení obsah vitamínu C nesníží, ale poškozuje buňky. Při rozmrazování se spustí kaskáda autodestrukčních enzymatických procesů, které v průběhu několika minut zničí i vitamín C. Podobné je to při strouhání, dále zhoršované obyčejným kovovým struhadlem. Oxidaci vitamínu C brání flavonoidy obsažené například v zeleném čaji. Vitamín C je dobré rozpustit v ovocné šťávě spíše než v čisté vodě kvůli synergickému efektu a lepšímu využití organizmem.

Pro většinu živočichů není C vitamínem, ale základním metabolitem jater, který se zde produkuje ve velkých množstvích, aby udržoval biochemickou rovnováhu. Plně závislí na vitamínu C z potravy jsou pouze netopýr, morče, někteří lidoopi a člověk, protože jejich organizmus vitamín C neumí syntetizovat. Ostatní savci si vyrábějí svůj vlastní vitamín C zejména při stresu od dvou do dvaceti gramů denně! Potkan si například vyprodukuje ve stresu až 15g vit C denně. Opice konzumují 10-20× více vitamínu C, jiní savci (neschopní syntézy) až 80× více, než doporučují nejvyšší oficiální DDD (Doporučené Denní Dávky).[62] Gorila zkonzumuje přibližně 4,5g přírodního vitamínu C denně.[5][7]›[294] Je zajímavé, že National Academy of Sciences doporučuje pro opice denně 55mg/kg, pro morčata 42-167mg/kg a pro člověka necelý 1mg/kg. Proč tato diskriminace?[9][297]

Lidské tělo si naštěstí alespoň dokáže zvýšit toleranci trávicí soustavy ke zvýšenému příjmu vitamínu C z potravy i přímo. Tento genetický koncept udává logické důvody možnosti příjmu mnohem vyšších dávek vitamínu C, než doporučují ministerské tabulky. Hladina vitamínu C v lidském těle by měla být trvale 2g. Vitamín C rychle metabolizuje, proto se jeho hladina rychle snižuje. Vysokou hladinu si můžeme udržet jeho neustálým příjmem, nejlépe přirozeně z potravy. Pokud přijímáme čistý askorbát, rozdělíme si jej na několik dávek v průběhu dne.

Střevní tolerance

 

Zdravý člověk dokáže ústně přijmout přibližně 4-15g vitamínu C denně. Toto množství je pro každého individuální a mění se podle požadavků těla. Všeobecně bývá tolerance vyšší u mladších. Celkově má velmi dobrou toleranci vitamínu C přibližně 80% lidí. Jakmile člověk obdrží příliš vitamínu C, nastává dávení nebo průjem, avšak ten je pouze příznakem přímého podráždění žaludku nebo střevní stěny, ne systémové otravy, protože při injekčním podání průjem nenastává a to ani při mnohem vyšších dávkách, než je člověk schopen přijmout ústně.[13][44][47]

 

Celkově nečekaným objevem bylo, že při stresu a nemoci člověk dokáže ústně přijmout až 10× víc vitamínu C, než by za běžných okolností vedlo k průjmu. Tato tolerance indikuje neuvěřitelný rozsah potenciálu, kterým tělo dokáže využít vitamín C ve stresové situaci. Závisí to na konkrétní chorobě, na toxické a stresové zátěži těla. Proto se dá předpokládat, že tělo přijme z potravy pouze tolik vitamínu C, kolik potřebuje. Jakmile ve střevech zůstane větší nestrávené množství, může jej podráždit a způsobit průjem, avšak to samo o sobě není nijak nebezpečné.[44][313]›[43]

 

Je také zajímavé, že jakmile se vitamín C podává současně injekčně, střevní tolerance neklesá, naopak – krátkodobě stoupá! Někdy se to považuje za důkaz „zbytečně vysokého“ množství vitamínu C, a takto vyloučený vitamín se považuje za „zbytečnou ztrátu“ nebo „zbytečně drahou moč“. Takový pohled však nemusí být správný. Tento argument je velmi slabý. Vitamín C se v organizmu zapojuje do množství dějů a do neutralizace toxinů, díky čemu je tělo schopné jejich vyloučení, přičemž se vyloučí též vitamín C. Navíc, vitamín C při průchodu ledvinami zefektivňuje jejich činnost, udržuje rovnováhu, působí antibakteriálně, protivirově a protirakovinově, [13][1] snižuje pH v ledvinách a močových cestách, takže při vysokých dávkách může vyléčit infekci nebo odbourat některé druhy kamenů.[1] Společně s dalšími „nadbytečnými“ vitamíny účinně předchází rakovině močového měchýře. Je možné, že organizmus savců je jednoduše stavěný na určité „obrátky“ vitamínu C tak, aby jím tělo bylo saturované, a aby v značných kvantech neustále proudil močovými cestami a potními žlázami.[5]›[294]

 

Ostatně, kdybychom se na antibiotika dívali stejnou optikou „zbytečně drahé moči“, tak bychom asi nikdy nepoužili účinné dávky. Vždyť, v podstatě, i většina životně důležitých látek končí v moči, včetně vody, základu našeho organického života. Proč bychom proto měli omezovat pitný režim?

 

Fakt, že ledviny vyloučí vitamín C, jakmile je překročená jeho určitá hladina, se považoval za důkaz, že tělo „přísně reguluje“ hladinu vitamínu C v krvi. Americký institut NIH dokonce po Paulingově smrti publikoval sérii článků,[300][306][352], ve kterých se snažil dokázat, že 200mg je už na hranici saturace těla, a vyšší dávky se pouze vyloučí a představují tak zbytečné riziko vedlejších účinků. Tyto články sloužily jako argumentační podklad pro setrvávání na nízkých doporučených denních dávkách (DDD), avšak tato tvrzení jsou v podstatě protichůdná, protože jakmile by byla pravda, že tkáně vyšší dávky neabsorbují, tak potom nemohou nastat ani toxické účinky. Navíc, samotné údaje z těchto a podobných výzkumů jsou v úplném rozporu s tvrzením o 200miligramové saturaci, které neodpovídá poznatkům farmakokinetiky, a ignoruje proměnlivost střevní absorpce podle dynamických požadavků organizmu. Přijatelnějším vysvětlením vylučování vitamínu C je dvoufázový dynamický model[353]›[50] (více v kapitole Farmakokinetika).

 

Nedostatek vitamínu C

 

Jak shrnuli Pauling a Szent - Györgyi, v případě vitamínu C se medicína dopustila tragického omylu svým úzkým pohledem na věc: za první a jediný relevantní projev nedostatku vitamínu C považuje skorbut; jakmile není skorbut, nemůže být řeč o jeho nedostatku. Odeznění smrtelných příznaků považovala za úplné vyléčení. Jenže, klinický skorbut není samostatnou entitou, ale je následkem nenapravené genetické vady - hypoaskorbémie. Ve skutečnosti je skorbut posledním, předsmrtným stádiem nedostatku vitamínu C. Mezi skorbutem a plným zdravím je velmi široká propast.[9][5][62][20][21][8] Tvrdit, že skorbut nastává až při nástupu jeho klinických projevů je podobné, jako tvrdit pacientovi s nádorem, že je úplně zdravý, dokud nedosáhne terminálního (smrtelného) stádia.[21]

 

Dostatek vitamínu C může zabezpečit zvládnutí mnoha infekcí již v zárodku, bez vypuknutí choroby nebo může zmírnit náběh nemoci. Vitamín C zvětšuje „nárazníkovou antioxidační kapacitu“ pro akutní neutralizaci volných radikálů, což může znamenat větší odolnost vůči toxickým, radiačním, karcinogenním vlivům.

 

C jako antibiotikum

 

Vrcholným a prakticky neznámým farmakologickým způsobem vitamínu C jeho využití jako antibiotika. Už od 30. let minulého století jsou známé silné protivirové účinky[9][1][297][22][24] vitamínu C. Je to zřejmě proto, že se mohutně podílí na oxidačně-redukčních chemických procesech, a mnohé viry jsou zranitelné vůči oxidačním agens. Vitamín C dokáže přímo inaktivovat a ničit viry. Oxidace vitamínu C vede za přítomnosti mědi ke vzniku peroxidů, které mohou být zodpovědné za část procesu.[39]›[27] Účinek je nespecifický, testovaný pro viry jako: poliovirus, virus pravých neštovic, vztekliny, herpes, tabákový mozaikový virus.[9] Je až neuvěřitelné, že toto účinné a bezpečné antivirotikum zůstává po celá desetiletí téměř nevyužité! Pro mechanizmus účinku existuje více teorií.[1][24][37] Jednou z nich je, že po transportu do buňky vitamín C odstraní ochranný plášť nukleové kyseliny viru a zabráni tak jeho rozmnožování. Vitamín C způsobí rozpad na adenozin-deaminázu, která konvertuje adenozin na inozin. Vzniknuté puriny jsou katabolizované a nedají se použít ke tvorbě další virové nukleové kyseliny. Odstranění ochranného proteinového pláště viru může zajistit jeho snadnější fagocytózu a likvidaci imunoglobulíny. Výhody vitamínu C v úloze antivirotika jsou jasné:

 

1. mimořádně nízká toxicita

 

2. schopnost pronikání dovnitř buněk. Známé jsou též bakteristatické a baktericidní účinky vitamínu C.[297] Dokáže dokonce narušit polysacharidový obal vícerých obávaných patogenů, jako například mykobakterie tuberkulózy a streptokoky, včetně pneumokoků,[1] a zničit je,

 

3. detoxikuje - neutralizuje bakteriální toxiny

 

4. podporuje přirozené detoxikační mechanizmy těla

 

5. podporuje přirozené obranné mechanizmy (např. fagocytózu)

 

Je politováníhodné, že medicína se kvůli omezenému pohledu výživy nedokázala chopit tohoto netradičního konceptu využití. Dosažením a udržením účinné koncentrace v krvi a tělesných tkáních vytváříme prostředí, které buď přímo ničí patogeny, nebo je velmi nepříznivé pro jejich množení.[9]

 

Praktické informace pro léčbu

 

Čím dříve se začne s plnými dávkami, aspoň po dobu 24 hodin, tím lepší jsou šance, že už v tak krátkém čase výrazně ustoupí příznaky onemocnění, a že nedojde k návratu choroby (relapsu). Jakmile se použijí menší dávky, je nutné užívání po celou dobu trvání nemoci a roste riziko relapsu. Klenner považuje 350mg/kg, resp. u dospělého 30g/den, za minimální léčebnou dávku.[1] Nižší dávky, řekněme do 10g/den, mají stále ještě jen výživový charakter a můžeme je považovat nanejvýš za sub-farmakologické.

Dávky však závisí nejen na hmotnosti pacienta a závažnosti onemocnění, ale též od výkonnosti jeho imunitního systému. Klinicky odzkoušené dávkování u rozličných chorob se pohybuje v rozpětí 350-1200mg/kg.[1] Tato zjištění jsou v pozoruhodném souladu se stresovou spotřebou savců. U malých dětí se může podávat 2-3g po 2h.[39] Při těžkých onemocněních se tyto dávky (u dospělých uváděné 350mg/kg) mohou podávat každou hodinu, opakovat 6-12× (vždy s odstupem hodiny), potom á 2-4h až do vyléčení.[39]

Ledviny mají dva režimy práce s vitamínem C. Při hladině vyšší než přibližně 70µmol/l se tělo spoléhá na dostupnost volného vitamínu C, a proto ho nechává volně procházet ledvinami do moče, takže se ve vodě rozpustný vitamín C za těchto okolností bez překážek rychle vyloučí.[50]›[408] Biologický poločas je v této situaci pouze přibližně půl hodiny, takže na udržení požadované farmakologické koncentrace jsou nutné průběžné vysoké dávky.[409],[313]›[50]

Jakmile však hladina poklesne pod uvedenou hranici, ledviny začnou prostřednictvím sodíkově-závislých SVCT transportérů aktivně reabsorbovat vitamín C a vracet ho do oběhu, bráníc jeho vylučování s výjimkou dehydroaskorbátu. [410][50]›[411][412] Tato aktivita ledvin stojí energii, proto je zřejmé, že se zapojuje pouze tehdy, když je to opravdu nutné. Znamená to, že ledviny vlastně chrání tělo před akutními kurdějemi. Biologický poločas vitamínu C může v takovém režimu dosáhnout až 8-40 dní.[50]›[413][414] Jestliže recyklace není dokonalá, pak navzdory snaze ledvin, tělo bez dalšího přísunu postupně přijde i o poslední zbytky vitamínu C a nastává klinický skorbut.[409],[313]›[50]

Kvůli své kyselé povaze může kyselina askorbová při delším ústním podávání způsobovat odvápňování zubní skloviny. Prášek nebo tablety je vhodné nejprve rozpustit v ovocné šťávě a nezadržovat nápoj v ústech v okolí zubů déle, než je to nutné. Dobrým krokem je použití brčka [45] a častější čištění zubů.

 

Po ukončení dlouhodobé léčby nebo užívání, je třeba dávky snižovat postupně a nevysazovat vitamín C naráz; enzymatické systémy závislé na vitamínu C, běží 24-48h, taktéž po snížení dávek vitamínu C.[450] Rozběhnutý metabolizmus by mohl velmi rychle spotřebovat veškerý vitamín C v těle a hrozil by tak jeho akutní nedostatek (paradoxně hypovitaminóza).

 

Můžeme konstatovat, že:

 

1. Používané laboratorní metody zřejmě stále nejsou dost spolehlivé pro rozlišení skutečného vlivu vitamínu C na vylučování oxalátů.

 

2. Jakmile vitamín C zvyšuje tvorbu oxalátů, tak pouze u určité skupiny lidí, nezávisle na tom, zda jde o zdravé nebo o pacienty s tendencí ke tvorbě kamenů.

 

3. Zvýšené vylučování oxalátů je pouze jedním z mnoha faktorů při tvorbě kamenů.

 

4. Zvýšené vylučování oxalátů kvůli metabolizmu vitamínu C je proti ostatním faktorům velmi mírné a pravděpodobně též

metabolicky omezené.

 

5. Ani u pacientů s primární hyperoxalurií nemusí mít vitamín C nevyhnutelně významný vliv na celkové množství vyloučených oxalátů, zejména, když se taková možnost nedá vyloučit celoplošně.

 

Cathcart[47] teoretizuje, že u pacientů s kameny by mohlo dojít k paradoxní situaci, že malé dávky vitamínu C se z velké části konvertují na oxalát, zatímco vysoké (toleranční) dávky by možná udržely příznivý poměr askorbátu a dehydroaskorbátu, a že, velké množství vyloučeného vitamínu C by zabránilo tvorbě kamenů bez ohledu na oxalát. Roztok vitamínu C rozpouští fosfátové kameny (méně častý typ kamenů), což představuje teoretickou možnost prevence a léčby.[37][464]

 

Hathcock[491] v odpovědi pro Massey[519] vysvětluje, že těch pár malých prospektivních studií představuje příliš slabý argument pro omezování příjmu vitamínu C u zdravých lidí. Poukazuje na to, že pouze jedna prospektivní studie[491]›[530] prokázala spojitost mezi celkovým příjmem vitamínu C a ledvinovými kameny. Kdyby se na základě této studie měl plošně omezovat příjem vitamínu C, tak by se dávky musely snížit natolik, že by to znamenalo zdravotní riziko. Přitom takovou dávku lehce obdrží každý, kdo se drží oficiálních doporučení o konzumaci ovoce a zeleniny jako prevence srdečně cévních onemocnění, rakoviny, cukrovky a obezity. Větší část rizika přitom připadla na potravinový příjem ve formě výživových doplňků, naproti tomu menší část rizika způsobovaly vysoké podpůrné dávky.

 

Hathcock na závěr zdůrazňuje, že dávky do 2g/den jsou bezpečné prakticky pro každého, a že omezení má význam pouze u lidí se zvýšeným rizikem. Podle FNB[222] jde o lidi s deficitem G6PD a onemocněním ledvin. Podle dostupných údajů jde pouze o lidi se sklonem k oxalátovým kamenům.[491]

 

 Hospitalizace

 

Při jakékoliv hospitalizaci jsou ve vysoké míře přítomné faktory: stres, infekce, trauma, medikace apod. Bohužel, skorbut se všeobecně považuje za „historickou chorobu“,[21] což může mít fatální následky, paradoxně též po dobu hospitalizace s dobrou úrovní zdravotní péče. Kromě jiných otázek při léčbě může modernímu lékaři lehce uniknout základní nárok pacienta – dostatek vitamínu C.

 

Nemocniční strava je chudá na vitamíny. Těžko by stačila zdravým lidem a možná by je časem přivedla do nemocnice. Čtenář již asi tuší, jak by dopadlo měření hladiny vitamínů těch pacientů, kteří jsou střednědobě a dlouhodobě hospitalizovaní a přitom úplně odkázaní na nemocniční stravu, bez vlastních nákupů či podpory rodiny. Stone tvrdí, že pojem „nemocný skorbutický pacient“ se dá aplikovat na téměř každého hospitalizovaného, a nemocniční zařízení tvrdě nazývá jako „domy skorbutu“.[20]

 

Avšak též v případě vynikající stravy, mohou být nároky hospitalizovaného pacienta daleko vyšší, než je vůbec možné uspokojit stravou. Podávání doplňkového vitamínu C by mělo být samozřejmostí, protože jeho nedostatek znamená zpomalení, až absenci uzdravování a náchylnost k infekcím a další komplikace. Viz též kapitolu Chirurgie.

 

Zatímco lékař přemýšlí nad diagnózou, podejte vitamín C. Klenner.[39]

 

● Virové onemocnění rychle vyčerpává vitamín C v těle. Krvácení, např. z nosu, vyžaduje okamžité podání velké dávky vitamínu C (spolu s vápníkem), protože může být znakem vyvolaného akutního skorbutu.[37][39]

 

● Vitamín C má synergický efekt s antibiotiky. Podstatné je, že pacientovi s bakteriální infekcí se dá pružně předepsat antibiotikum podle prvého odhadu, protože při současném užívání toleranční dávky vitamínu C, jakož i v případě, že se laboratorně nepotvrdí správnost volby konkrétního antibiotika, je pacient v té době už vyléčený.[44]

 

● Další výhodou je, že jakmile se infekce nakonec ukáže jako virová, vitamín C ji vyléčí.[44]

 

● Vitamín C zmenšuje riziko alergických reakcí na antibiotika.[44]

 

Očkování

 

Ke každému očkování by se mělo přikročit až po důkladném zvážení očekávaných přínosů a rizik[574]. Jakmile se člověk rozhodne pro očkování, měl by podstatně zvýšit každodenní přísun vitamínu C alespoň týden před a tři týdny po očkování.[357][574]

 

Nachlazení

 

Nachlazení se nevyskytuje u těch zvířat, která si dokážou syntetizovat dostatek vitamínu C sama. To se laboratorně zkoumá jen těžko. Podle závažnosti a tolerance a též potřeby těla, je nutné ústně podávat 30-100g denně.[44]

 

Zajímavý je recept proti nachlazení původem od farmářů z východní části USA ze začátku 20. století: čaj z rostliny eupatorium perfoliatum (vodní konopí, konopáč). Podával se podle hmotnosti – děti 1 šálek, dospělí 2-3 šálky. Tento horký lék vyléčil nachlazení do následujícího dne. V době chřipkové epidemie 1918 prokázal neocenitelné služby. Klenner, poháněný zvědavostí zjistil, že jeden šálek (225g) tohoto čaje obsahuje 10g vitamínu C.[37]

 

Chřipka

 

Neuvěřitelné finance se investují do vakcín, s velmi rozpačitými výsledky a množstvím vedlejších účinků, i vážných.[1004][1005][576][577][578][579][580][581] Přitom k prevenci je potřebná nejdříve přiměřená hladina vitamínu D (více v kapitole Další důležité látky). K léčbě stačí jeden netoxický, virocidní, bakteriocidní agens. Vitamín C.

 

1. Léčba: podle závažnosti a tolerance 45[9]-150g[44] rozděleně do 8-20 dávek denně,[44] po dobu 1-3 dni.[9]

 

2. Na zesílení účinku se používá protamid (více v kapitole Adjuvans)[39]

 

Většina zvířat netrpí v přírodě nachlazením, protože si sama vyrábí dostatek vitamínu C.

 

 Otrava oxidem uhelnatým

 

Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin 300krát silněji než oxid uhličitý. Takto obsazené krvinky přestávají plnit svou funkci. Tkáně trpí nedostatkem kyslíku, který může skončit až smrtí.[39] Vitamín C zachraňuje život, léčí akutní následky. Chrání před dlouhodobými následky akutní i chronické otravy. Při použití vysoké dávky AS IV (12-50g resp. 500mg/kg) působí jako „bleskový oxidizér“ a vytváří takové biochemické prostředí, které vytěsní CO z hemoglobinu a oxiduje ho na neškodný CO2.[1][37][39];[15]

 

Případ akutní otravy: Diabetika, zaměstnance státní dálniční společnosti, našli v bezvědomí v kabině jeho kamionu, okna zavřená, běžící motor, v chladném zimním dni. Téměř nedýchal, pokožka bola horká a suchá. Diagnóza: otrava oxidem uhelnatým. Dostal 12g C pomocí 50ml stříkačky a 0,9mm jehly. Do 10 minut seděl na kraji vyšetřovacího lůžka, obracel oči na lékaře: „Doktore, co tu vůbec dělám“. Do 45 minut se vrátil do práce.[37][39]

 

 Sršeň

 

1. Případ: 18letá žena přišla 20 minut po bodnutí sršněm. Byla samá kopřivková vyrážka, měla mělké dýchání a problémy s polykáním. Dostala 12g vitamínu C IV pomocí 50ml stříkačky; zakrátko její alergická reakce zmizla.[39]

 

2. Případ: bodnutí 15 sršni - Klenner rozpustil 10g vitamínu C ve vodě a vypil ho. Bez příznaků.[39]

Radiační poškození

 

1. Vitamin C se dá použít též jako prevence a léčba radiačního poškození.[1][39] Předchází vzniku popálenin, prodlužuje přípustnou dobu expozice, což může pomoci například v onkologii. Nutné jsou vysoké dávky. Zajímavé je, že ruští kosmonauti používají za účelem ochrany rakytníkový olej, který je pozoruhodným komplexem vitamínů B a C.[674]

 

a)Vitamín C předchází slunečnímu spálení kůže:[1012] 1g a 1-2h.[37][39]

 

b) Injekce vitamínu C IV odstraní bolest a zčervenání, dokonce též u popálenin druhého stupně.[37][39]

 

Vitamín C upravuje hladinu cholesterolu v krvi,[679]. Antagonistický vztah cholesterolu a vitamínu C je dávno známý[9]; [1][39]›[680][681][682] [356][683][684][685] a už v 40. letech se efektivně používal AS IV na snížení cholesterolu.[39] Vysoký cholesterol není problémem za předpokladu dostatku vitamínu C. Účinek se při injekčním podání vitamínu C dostaví již po hodině.[1]›[686]

 

Hlavním způsobem likvidace cholesterolu je jeho přeměna na žlučové kyseliny. Vitamín C tomuto enzymatickému převodu napomáhá. Tyto souvislosti jsou dobře prozkoumané na morčatech. Když jsou krmeny velkými dávkami cholesterolu, spotřebují na jeho přeměnu veškerý dostupný vitamín C, a to platí též obráceně: ve stavu skorbutu mají vysoké hladiny cholesterolu. Když se jim ze stravy odstraní vitamín C, cholesterol se v nadledvinkách tvoří 6× rychleji. V tomto mechanizmu se může rýsovat další souvislost zimního období s infekčními nemocemi. Nedostatek vitamínu C se dále prohlubuje tučnou stravou. Při vysokém obsahu cholesterolu a nízkém obsahu vitamínu C mají morčata navíc tendenci k tvorbě žlučových kamenů.[39]›[680][682][356]

 

Vitamín C jako antioxidant má důležitou úlohu též v ochraně před oxidací lipidů; vyšší dávky vitamínu C (od 150mg/kg/den) jsou prevencí aterosklerózy i při vysoké hladině cholesterolu.[687]

 

Případ: už dlouhodobé „výživové“ denní dávky 500mg AS IV snížily cholesterol; za 60 dní se klinický obraz dramaticky zlepšil.[1]

 

Vyšší dávky vedou přirozeně k lepším výsledkům: podle Klennera, denní dávka podávaná ústně aspoň 10g udrží cholesterol pod kontrolou, a „můžete jíst tolik vajíček, kolik chcete“.[37] Srdečně cévní systém pracuje nepřetržitě a v namáhavých tlakových podmínkách. Proto se musí neustále průběžně regenerovat. Základním prvkem, který zajišťuje pevnost, pružnost a robustnost, je kolagen. Vitamín C je potřebný nejen na tvorbu, ale též na opravu a údržbu existujícího kolagenu. Příznaky klinického skorbutu úzce souvisí s oslabením tvorby kolagenu. Stone[9];[22]›[717] tvrdí, že vysoký výskyt SCO u lidí souvisí s chronickým nedostatkem vitamínu C. Jeho nedostatek neumožňuje tvorbu ani regeneraci vysoce pevného kolagenu pro údržbu cévních stěn. Toto následně vede k poškození stěn a tukovým depozitem. Mechanicky méně namáhané úseky cév mají vyšší obsah vitamínu C a méně častý výskyt arterosklerózy. Cholesterol se ukládá mnohem rychleji v úsecích s nedostatkem vitamínu C. Jeho nedostatek je běžný též u jinak zjevně dobře živených lidí.

 

Pacienti s onemocněním koronárních artérií mají většinou nedostatek vitamínu C. Zvlášť výrazná souvislost je s koronární trombózou.

 

Podle McCormicka[889] je trombóza v podstatě obrannou reakcí těla na poškození cévní stěny, která však při nedostatku vitamínu C končí velmi špatně. Kontrolovat by se měla vitamínem C, a ne antikoagulanty, kvůli jejich nebezpečným vedlejším účinkům. Optimální profylaktická hladina vitamínu C může zajistit tvorbu zdravé tkáně, zabránit tvorbě sraženin a tedy úplně předejít trombóze.[9] Vitamín C snižuje přilnavost trombocytů k cévnímu endotelu.[58]

 

Podle Spittle, arteroskleróza je důsledkem dlouhodobého nedostatku vitamínu C s následným zvýšením cholesterolu v cévách a kaskádními změnami u dalších tuků.[1][39]›[681][685] Při akutním nedostatku vitamínu C prudce stoupá cholesterol v krvi, arteroskleróza může tudíž nastat též velmi rychle.[9] Willis dokázal, že léčba vitamínem C dokáže nejen zvrátit vývoj, ale též resorbovat vzniklé a vznikající aterosklerotické léze, při dlouhodobé léčbě natrvalo.[9][1][39]›[683]

 

Glukóza je molekulárně podobná vitamínu C a konkuruje mu při vstřebávání do buňky. V případě diabetické angiopatie je problémem zvýšená hladina glukózy, která vede k omezení vstřebávání vitamínu C do mnohých buněčných systémů, včetně endotelu. Zvýšením příjmu vitamínu C se obnoví vstřebávání, optimalizuje se koncentrace vitamínu C v cévní stěně a zároveň se sníží požadavky na inzulín.

 

Diabetes

 

Samotné onemocnění a komplikace cukrovky jsou taktéž důsledkem nedostatku vitamínu C, jak objasňuje kapitola Srdečně cévní onemocnění. Vitamín C zlepšuje využitelnost inzulínu a pomáhá játrům s metabolizmem uhlohydrátů, čím snižuje potřebu injekčního inzulínu a dalších léků u významného podílu pacientů, až o 40%.[37][39] Charakteristická je vysoká (a obyčejně nenaplněná) potřeba vitamínu C. Diabetik bez podpůrných dávek vitamínu C trpí subklinickým skorbutem,[37] protože hyperglykémie blokuje přestup vitamínu C do buněk.[293] Důsledkem je pomalé hojení ran. Až 60% diabetiků postačuje dieta a 10g vitamínu C denně.[37][39]

  

Psychické problémy

 

Schizofrenie

 

Schizofrenik spaluje vitamín C až 10× rychleji. Když zdravý člověk přijme 4g, začne ho vylučovat močí, avšak schizofrenik přijme až 40g bez vylučování (podobně, jako při těžkých virových infekcích – vylučování začne až po 2-3 dnech, ačkoli změny klinického obrazu jsou zřetelné).[39]›[1];[777]›[778][779] Další zvláštností je vylučování vysokého množství kryptopyrolu v moči, které vymizí při podávaní vysokých dávek vitamínu B3.[138]

 

Libby & Stone[18] uvažují na základě zkušeností s léčbou drogově závislých, že schizofrenici mají pravděpodobně mozkové receptory obsazené nějakými endogenními halucinogeny nebo schizomimetickými metabolity. Vitamín C zřejmě může tyto látky z receptorů vytěsnit. Jakmile pacient nereaguje na „běžné megadávky“, potřebuje možná takové množství, jako při léčbě drogové závislosti (více v kapitole Drogová závislost). Fakta naznačují, že při schizofrenii se jedná o zvláštní metabolickou poruchu.

 

Podpůrné nasazení vitamínu C u psychiatrických pacientů je dávno známe[47]›[780];[777]›[781][782] – při schizofrenii zlepšuje výsledky, náladu a snižuje potřebné množství léků. Při pohledu na nežádoucí účinky jde o významný fakt. Někdy docílíme značného zlepšení též pomocí samotného vitamínu C. Klinické zkoušky potvrdily zlepšení již při „výživových“ dávkách 2-6g denně.[777]›[783]

 

Kouření

 

Samozřejmě, nejlepší odpovědí na problém kouření je: NEKOUŘIT. Avšak pokud se kuřák pokouší svůj zlozvyk ukončit, měl by okamžitě nasadit výrazné dávky vitamínu C. Kouření rychle vyčerpává vitamín C.[15]

 

● Aby se napravil chronický skorbutický stav kuřáka, je potřebná základní denní dávka vitamínu C aspoň o 3-5g vyšší než u nekuřáka, tedy 5-20g denně.[15]

 

● 10g denně může kuřáka ochránit před rakovinou plic.[1]

 

● Výrazný preventivní efekt má též kombinace s vitaminem E, který slouží jako prvotní ochrana před oxidačním poškozením následků kouření, avšak rychle se vyčerpá. Vitamín C tak umožňuje regeneraci vitamínu E a zabezpečuje jeho neustálou dostupnost. Už 1g vitamínu C denně zpomaluje úbytek vitamínu E o 45%. Tyto dva vitamíny tvoří efektivní antioxidační tandem.[835][836]›[837];[211]

 

Bolest

 

Léčba bolesti.[24],[18]›[733] Na rozdíl od analgetik, vitamín C nejen potlačuje bolest, ale často může zároveň pomoci v léčbě její příčiny. Nezatěžuje játra a ledviny, vhodný je též pro těhotné a kojící ženy. Vitamín C pravděpodobně obsazuje stejné receptory, jako opiáty.[18]

 

Těhotenství a kojení

 

Žena je po dobu těhotenství ve stavu zvýšeného stresu. Tomu by měl odpovídat adekvátní příjem vitamínu C, jinak žena trpí jeho nedostatkem a oxidačním stresem.[862] Je třeba též brát v úvahu, že dítě se nerodí v neutrální kondici; jakmile byla matka v těhotenství odkázaná na příjem vitamínu C z běžné stravy, tak se dítě rodí vlastně už ve stavu devítiměsíčního subklinického skorbutu. Prevence by vlastně měla začít už dávno před narozením, dostatečným příjmem vitamínu C u matky.[21]›[20];[22] Klenner a Kalokerinos zistili, že SIDS se dá eliminovat, jakmile matka užívá v době těhotenství až 15g vitamínu C denně a novorozenec dostává 100mg denně.[114] Více v kapitolách věnovaných těhotenství (Těhotenství, DDD a těhotenství).

V 1. trimestru může být denní spotřeba až 4g, v druhém 6g a v třetím 8-10g. Tyto údaje jsou, jako obyčejně v úplném souladu s výsledky výzkumu na zvířatech.[22]›[1];[39] Je třeba brát v úvahu, že těhotenství nejenže představuje fyziologický stres pro tělo matky, což samo o sobě zvyšuje potřebu, ale i dítě potřebuje vitamín C pro správný růst tkání. Vysoká potřeba vitamínu C v těhotenství by neměla nikoho překvapit.[37][39] Nadměrné zvracení matky může ze dne na den vést ke skorbuticky nízké hladině vitamínu C, rovněž s dopadem na dítě.[357]

Pokud se používá preventivně v průběhu celého těhotenství, vitamín C udržuje hemoglobin v normě, téměř úplně eliminuje křeče v nohách, spolu s přiměřeným pohybem eliminuje výskyt strií, které nejsou přirozeným projevem těhotenství, ale důsledkem oslabení kolagenu z nedostatku vitamínu C[888]). Předchází infekcím. Zkracuje porod a snižuje jeho bolestivost. Udržuje pružnost a pevnost porodních cest a zmenšuje tak výskyt a rozsah trhlin a nutnost nástřihu. Snižuje srdeční stres a výskyt nedonošení, porodních a poporodních komplikací, zlepšuje šance dítěte na přežití a na normální vývoj.

Děti matek, které v těhotenství užívaly přiměřeně vysoké dávky vitamínu C, jsou viditelně robustnější, pijí už druhý den a obvykle nepotřebují resuscitaci. Rozdíl u 2500 Klennerových případů byl tak zřetelný, že je personál nemocnice nazýval „céčkové děti“. Den po porodu jim začali dávat 50mg vitamínu C denně a dávku postupně zvyšovali podle věku a hmotnosti.[37][39][20]

Pomocí megaskorbické prevence se podařilo přivést k úspěšným 2-3 porodům též několik žen, které před tím přežily až 5 nedonošení bez úspěšného těhotenství.[37][39]›[863].[445] Neměli bychom zanedbávat ani nároky poporodního hojení, které můžeme směle přirovnat k hojení pooperačnímu. Nedostatek vitamínu C by mohl vést k nižšímu obsahu vitamínu C v mateřském mléku. Po dobu kojení si mnoho žen stěžuje na bolesti kloubů, krevní podlitiny, padání vlasů, dokonce zubů, únavu, infekci. Vzhledem k nárokům poporodního hojení, stresu, nedostatku spánku a nárokům děťátka, které potřebuje vitamín C pro svůj růst, tyto skorbutické příznaky u maminky mohou skutečně znamenat skorbut.

Kojící matky by měly důsledně užívat dostatečné dávky vitamínu C, protože tím chrání své dítě před infekčními chorobami.[359] Podle konzervativních odhadů, těhotná žena potřebuje trojnásobek a kojící dvojnásobek svého běžného příjmu.[359]›[864] Nedostatek vitamínu C nepříznivě ovlivňuje vývoj mozku dítěte.[991] Důležitým doplňkem v těhotenství je kyselina listová. Více v kapitole Další důležité látky.

 

Doslov

Běžný pracovní den začínám tím, že si uvařím čaj. Od černého jsem přešel k zelenému, který má antioxidační účinky, takže je pravděpodobné, že s vitamínem C působí synergicky. Naše tvrdá voda má po převaření v rychlovarné konvici zamlženou, průsvitnou konzistenci, a obsahuje částečky vodního kamene. Přidávám proto malou lžičku L - kyseliny askorbové (cca 2-3g). Voda začne mírně šumět, pevné kousky usazenin vytvářejí bublinky. Vitamín C se rozpouští mnohem lépe v mírně teplé vodě než ve studené, a v horké je rozpuštěný za minutu bez míchání. V té době je voda už čirá, většina usazenin je pryč, vitamín C je zreagovaný na směs askorbátů, čehož důkazem je též fakt, že čaj v tomto stádiu vůbec není kyselý, ačkoli jinak má kyselina askorbová podobnou okyselovací schopnost jako potravinářská kyselina citrónová! Až po rozpuštění vitamínu C vymačkám do čaje citrón. Kdybych citrón přidal dříve, tak by též jeho kyseliny reagovaly s tvrdou vodou a výsledná chuť by nebyla dobrá. Původně jsem citrón používal pouze pro chuť, až později jsem se dozvěděl, že je velmi bohatým zdrojem flavonoidů, synergicky posilující účinek vitamínu C, a zároveň obsahuje citráty, které jsou prevencí ledvinových kamenů. Citrón je tudíž dobrá volba. Cukr už nepřidávám, abych nepodkopával imunitní systém. Původně jsem se bál, zda budu schopný pít neslazený čaj, ale s vitamínem C se pije skutečně dobře. Pokud nesnášíte kyselost, je možné smíchat dvě lžičky vitamínu C s necelou lžičkou jedlé sody Za dopoledne vypiji 1,7 litru a tolik i odpoledne. Dietetici tvrdí, že pro dobrou činnost imunitního systému je potřebné vypít v průběhu celého dne aspoň 2,5l čisté pitné vody bez bublinek.

 

Seznam zkratek použitých v knize

 

AS askorbát sodný (sodium ascorbate) - vitamín C v mírně zásadité formě, vhodný pro injekční podávání (například 4g AS IV a 6h znamená 4 gramy askorbátu sodného intravenózně každých 6 hodin)

 

5D  5% dextrózní vodní roztok pro infuzi

 

DCA  desoxycorticosterone acetát

 

G6PD  glukózo-6-fosfát dehydrogenáza

 

HDL  high-density lipoprotein

 

IM  intramuskulárně (do svalu)

 

IU  international unit (mezinárodní jednotka)

 

IV  intravenózně (do žíly)

 

LDL  low-density lipoprotein

 

MG  myastenia gravis

 

MS  multiple sclerosis (roztroušená skleróza)

 

NAC  N-acetyl-cystein

 

NAD, NADH  nikotinamid-adenin-dinukleotid

 

ODD  odporučená denní dávka (jako prevence choroby

smrtícího nedostatku)

 

PABA  para-aminobenzoická kyselina (frakce B-vitamínů)

 

SCO  srdečně cévní onemocnění

 

SIDS  sudden infant death syndrome (syndrom náhlého úmrtí

dítěte)

 

VLDL  very low density lipoprotein

 

Více na http://creativecommons.org

 

Kniha uvádí použití vitamínu C u dalšího neuvěřitelného množství nemocí a zdravotních problémů. Toto je pouze krátký výtah z obsáhlé knihy. Čísla v hranatých závorkách jsou odkazy na literaturu. Tyto odkazy jsou přístupné pouze v samotné knize. SPCN se plně staví za popsané myšlenky o vitamínu C.